Slovenské evanjelizačné stredisko — evs.sk

Mgr. Stanislav Kaczmarczyk, ČR

Evanjelizácia na misijnej konferencii vo Svite, 2004

Minulý týden v pátek večer 30. dubna jsem poslouchal slavnostní projevy našeho prezidenta a premiéra o vstupu do EU. Pak jsme přeladili na slovenskou televizi, kde byl přenos – myslím z národního divadla z Bratislavy. Byl tam také program ke vstupu do EU. Vystupovali tam významní představitelé  kulturního, společenského a duchovního života. Každý z nich přistoupil na pár sekund k mikrofonu a řekl jednu krátkou větu, co nabízí slovenský národ národům Evropy. Všichni měli velmi výstižné věty. Čekal jsem, až přijde řada na představitele církví. Pak přišel k mikrofonu br. generální biskup Dr. J. Filo a řekl větu, která mne naplnila velikou radostí. Myslím, že zněla takto: "Ponúkame vieru, ktorá premáhá zlo láskou Ježiša Krista."

Velmi jsem se rozradoval. Byl jsem velmi vděčný bratru biskupovi, že na tomto fóru a v této historické chvíli zaznělo jméno Ježíše Krista. Zaznělo ke slovenskému národu, ale i k národům Evropy. To potřebují slyšet všechny národy. Vždyť Ježíš a Jeho evangelium je jedinou nadějí Evropy i celého lidstva.     Dnes večer je v programu evangelizace –  a evangelizace - to  znamená postavit se do světla evangelia Ježíše Krista.    Přečetl jsem text (Mt 12,43-45), o kterém se velmi málo v církvi hovoří. Mluví totiž o duchovním světě, který nás obklopuje a bezprostředně se nás dotýká. Duchovní svět je pro nás stále velikým tajemstvím. Něco málo nám poodhalil Pán Ježíš. Jsme Mu za to velmi vděční.  Podívejme se na některé poodhalené skutečnosti.    

1..V textu vidíme, že satan si dělá právo na člověka. Je  to hrozné. Dělá si právo od chvíle, kdy se mu dobrovolně podřídili naší prarodiče.  Je to pro nás lidi šokující, až děsivá skutečnost.  Satan má k dispozici množství nečistých duchů, bývalých andělů, ty posílá, aby bydleli v člověku. Lidé si to samozřejmě neuvědomují. V Marii Magdaléně bydlelo dokonce 7 nečistých duchů.     Napr. Jedna žena mi sdělila, že jí její dcera řekla: "Mami, ty jsi posedlá zlým duchem." Je to hrozné, že zlé duchovní bytosti zasahují do života člověka.

2..Pán Ježíš přišel, aby přemohl satana i všechny jeho démony a člověka vysvobodil od této hrozné nadvlády. ON praví: „Jestliže vás Syn vysvobodí, budete skutečně svobodní.“ Jan 8,36. Před Ježíšovou autoritou nečistí duchové ustupují, musejí ho poslechnout. Chvála Bohu, že nám poslal v Kristu mocného vysvoboditele.  Podívejme se, co nám Ježíš ještě odhaluje. Ptáme se:

3..Kdy odchází nečistý duch z člověka? Z textu vyplývá, že tehdy, když člověk začne dělat v sobě pořádek, uklízet ve svém nitru, tedy když činí pokání. Podle slov Ježíše je zřejmé, že když člověk dělá pokání – pořádek v duši, nečistý duch odchází.  Pokání je tedy pro člověk veliké Boží dobrodiní.     Kdy člověk dělá pokání? Samozřejmě, když  na něho, na jeho svědomí  působí Duch Svatý skrze Boží Slovo. Pokání je vždy odpovědí člověka na Boží dotek, na Boží působení. David dělal pokání, když mu přinesl Boží poselství prorok Nátan. Izraelští činili pokání, když uslyšeli volání z úst Jana Křtitele.  Pokání je velmi kladný krok, je to první krok směrem k Bohu. Díky Bohu za dar pokání.  Jaké má být pokání, to velmi výstižně vyjadřuje Jan Křtitel.  Na upřímné pokání odpovídá Pán Bůh odpuštěním a očištěním. Díky Bohu za to.    

4..Pán Ježíš nás v textu upozorňuje na jednu velmi důležitou skutečnost:   Nitro člověka – očištěné a  uklizené v pokání - nesmí zůstat prázdné!  Zůstane-li očištěné nitro člověka prázdné, hrozí člověku veliké nebezpečí.      Lukáš zaznamenal velmi důležitá Ježíšova slova: „Když duch nečistý vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale když je nenalezne, řekne: Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.“  Pán Ježíš nás upozorňuje, že nečistý duch se po nějakém čase rozhoduje k návratu.  Tedy jde se podívat na člověka, ze kterého vyšel. Samozřejmě, to vše se děje v duchovním světě, který je pro nás lidi neviditelný.   Zjistí-li nečistý duch, že nitro člověka je uklizené, čisté, ale prázdné – nikdo v něm nebydlí, - tak dělá hroznou věc: Jde a přivede s sebou sedm jiných duchů, horších než je sám, vejdou a bydlí tam.  Těmito slovy nás Pán Ježíš upozorňuje na velmi důležitou skutečnost: že totiž nestačí dokonalé očištění skrze pokání. Dokonalé očištěné nitro člověka se může stát znovu bytem nečistého ducha.  Ptáme  se:

5..Jak je možné zabránit návratu nečistého ducha do nitra člověka?    Jen jedním způsobem! Tím, že očištěné nitro člověka nezůstane prázdné!!!  Tím, že do očištěného nitra člověka se nastěhuje nový majitel. Tím, že člověk do svého nitra pozve někoho, kdo je plný lásky k člověku a zároveň je mocnější než nečistí duchové.   Koho tedy?   Takovým novým majitelem – plným lásky k člověku, je jedině Pán Ježíš Kristus! Tam, kde v očištěném nitru člověka bydlí Ježíš, tam se už nečistý duch vrátit nemůže.  Proto je nesmírně důležité, aby člověk pozval vědomě do svého nitra nového majitele – Ježíše.   Kristus také k člověku přichází a chce se nastěhovat. Proto praví:  "Hle, stojím přede dveřmi a tluču, zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu!" Zj.3,20 To je nádherné! Ježíš chce bydlet v člověku.    ON se však netlačí do nitra člověka násilím.  Čeká na pozvání. Je zdvořilý a inteligentní!  Ježíšova nabídka bydlet v nitru člověka je pro člověka tou nejskvělejší nabídkou v celém vesmíru.     J.A.Komenský popisuje ve 38. kapitole Labyrintu světa, jak on pozval Ježíše do svého srdce.

6..Co se však stane, když člověk činí pokání, ale Krista nepozve do svého nitra, když jeho očištěné nitro zůstane prázdné - neobydlené? Pán Ježíš nás na to zcela vážně upozorňuje: „Tu jde (nečistý duch) a přivede s sebou sedm jiných duchů, horších než je sám, vejdou a bydlí tam. A konce toho člověka jsou horší než začátky.“  Mt 12,45  Tedy nechat své nitro neobydlené, je nejen veliké riziko, je to pro nečistého ducha přímo provokace.     Je to skutečně hrozné, když člověk, který činil upřímné pokání, se po určitém čase promění k nepoznání a vrátí se do hříšného způsobu života.        Slova Ježíše jsou velice důležitým upozorněním i pro nás pracovníky církve. Při večeři Páně vedeme posluchače k upřímnému pokání. To je správné. Pak jim zvěstujeme odpuštění hříchů a očištění krví Božího Beránka Ježíše Krista.  Kristovu oběť si připomínají  přijímáním těla  a krve Ježíše Krista. Odcházejí od večeře Páně s radostí, že jsou dokonale očištění. Díky Bohu za to.     Je tu však otázka pro nás: Upozorňujeme své posluchače, že jejich očištěné nitro nesmí zůstat prázdné?  Upozorňujeme je, že mají  do svého nitra pozvat vzkříšeného Ježíše, aby v jejich nitru bydlel? Zůstanou-li očištěná srdce prázdná, neobydlená, pak je stoprocentně jisté, že se tam nečistý duch po nějakém čase určitě vrátí.“ A konce toho člověka jsou horší než začátky.“    Těmito slovy nám chce Ježíš připomenout, že vést lidi jen k pokání je nezodpovědné, je to zanechání člověka na polovině cesty k záchraně. Člověk totiž není zachráněn, když učinil pokání, ale až tehdy, když se do jeho duše nastěhoval nový majitel – Ježíš Kristus.

7..Chce Ježíš Kristus opravdu bydlet v člověku? Jan 14,23  „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat. Přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.“  Ježíš zde prohlašuje, že On i jeho Otec si učiní příbytek v člověku. Chce bydlet v člověku. Apoštol Pavel napsal efezským křesťanům velmi jasnou a důležitou větu:  „Aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích.“ Ef 3,17 Tedy srdce má být místem, ve kterém živý- vzkříšený Ježíš bydlí, má trvalé bydliště. Křesťanům v Korintu napsal apoštol Pavel ještě jednu velmi důležitou zprávu: „Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá?“ 1Ko 3,16   „Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte  sami sobě! Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.“ 1Ko 6,19    Z těchto textů vyplývá zcela jasně, že celá trojice Boží bydlí v člověku. Protože platí Ježíšova slova o jednotě s Otcem a Duchem sv., je jasné, že tam, kde bydlí Ježíš, bydlí také Otec i Duch, kde bydlí Duch, také Otec i Syn.      Je to pro člověka úžasná čest, největší vyznamenání, že jeho nitro  může být chrámem svatého živého Boha. Do takového člověka, ve kterém bydlí svatý Bůh, se už nečistý duch nastěhovat nemůže.    Proto je nesmírně důležité, abychom lidi nevolali jen k pokání, ale také velmi jasně a důrazně k tomu, aby živého Ježíše přijali jako Pána do svých srdcí, do svého nitra, aby v nich Kristus bydlel, kraloval a realizoval v nich svoji vůli.  Kristova vláda v člověku je vládou lásky, čistoty, služby. Pod vládou Ježíšovou vyrůstá v životě člověka krásné ovoce Ducha svatého.     Ve světle této biblické zvěsti se ptám: Bydlí vzkříšený Ježíš Kristus ve vašich srdcích? Bydlí ve Tvém srdci? Pozval jsi ho už do svého nitra? Nestojí ještě za dveřmi tvého srdce?  Pokud jsi to ještě neučinil, můžeš to učinit dnes.    Každý člověk prožívá chvíli, kdy Kristus klepe na dveře jeho duše. Je to ta nejpožehnanější chvíle, kdy člověk otevře a Krista poprosí, aby vstoupil.  Kristus se pak ujímá vlády v člověku. S přijetím Krista jsou spojena zaslíbení:     Jan 1,12: „Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno dal moc stát se Božími dětmi.“ Ř.8,14: „Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží. A jsme-li děti, tedy i dědicové – dědicové Boží a spolu dědicové Kristovi.“   1J 5,12: „Kdo má Syna (Božího), má život, kdo nemá Syna Božího, nemá život.“

8.. Hrozí nebezpečí i těm, kdo Krista přijali?  Může se i ten křesťan, který Krista přijal, vrátit do špinavého života?   I na to nás Boží slovo upozorňuje:---Žid. 3,12: „Dejte si pozor, bratří, aby někdo z vás neměl srdce zlé a nevěrné, takže by odpadl od živého Boha.    ---1Ko 10,27 : „Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, protiví se proti tělu a krvi Páně…Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení.“    ---Židům 6,4: „Kdo byli už jednou osvíceni a okusili nebeského daru, kdo se stali účastníky Ducha Svatého a zakusili pravdivost Božího Slova i moc budoucího věku, a pak odpadli, s těmi není možno znovu začínat a vést je k pokání, protože znovu křižují Božího Syna a uvádějí ho v posměch.“    ---Apoštol Petr: „Jestliže tedy ti, kdo poznáním Pána a Spasitele Ježíše Krista unikli poskvrnám světa, znovu se do nich zapletou a podlehnou jim, budou jejich konce horší než začátky. Bylo by pro ně lépe, kdyby vůbec nepoznali cestu spravedlnosti, než aby se po jejím poznání odvrátili od svatého přikázání, které jim bylo svěřeno. Přihodilo se jim to,  co říká pravdivé přísloví: Pes se vrátil k vlastnímu vývratku a umytá svině se zase válí v bahništi.“ 2Pt 2,20-22.--- Žid 10,29-30: „Pomyslete, oč hroznějšího trestu si zaslouží ten, kdo zneuctí Božího Syna a za nic nemá krev smlouvy, jíž byl posvěcen, a tak se vysmívá Duchu milosti.“    Proto apoštol Pavel píše křesťanům slova výstrahy a varování: „Vždyť vás žárlivě střežím Boží žárlivostí. Zasnoubil jsem vás jedinému muži, abych vás jako čistou pannu odevzdal Kristu. Obávám se však, aby to nebylo tak, jako když had ve své lstivosti oklamal Evu, aby totiž vaše mysl neztratila nevinnost a neodvrátila se  od upřímné oddanosti Kristu.“ 2Ko 11,2-3 Dovolme tedy Ježíši Kristu vládnout v sobě! Dovolme, aby řídil naše myšlení, city i rozhodování. Pavel napsal: „Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána.“   „Zkoumejte, co se líbí Pánu!“ Ef 5,10 Žid 12,28: „Služme proto Bohu tak, jak se Jemu líbí, s bázní a s úctou. Vždyť náš Bůh je oheň stravující.“