|
|
|
Read in| Veršík z Biblie | ||
|---|---|---|
|
||
| Premieňajte sa obnovou svojej mysle |
|
Stanislav Kaczmarczyk
Velmi důležitá je otázka: Ví člověk, že jeho myšlení je zlé? Žel, neví! Každý člověk si od dětství myslí, že jeho myšlení je dobré, protože přemýšlí tak, jak má vrozeno ve staré hříšné přirozenosti, kterou zdědil. Teprve ve chvíli, kdy se setkává s hodnocením, co je dobré a co je zlé, učí se rozlišovat dobro od zla, a při špatném myšlení, mluvení a jednání má pak výčitky svědomí. Knihou, která nám zjevuje přesně, co je dobré a co je zlé, je Písmo svaté. Podívejme se, co mluví Bible o myšlení člověka. 1.Jaké je myšlení člověka podle Božího hodnocení? - „I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý.“ Gen. 6,5. V myšlení člověka se projevuje zkaženost jeho přirozenosti. - Žalm 36,2.4 „Tak zní vzpurný výrok svévolníka: Nemám v srdci místo pro strach z Boha… Vymýšlí si na svém lůžku ničemnosti, postavil se na nedobrou cestu, neštítí se zlého.“ - Pán Ježíš odhaluje, kde je pramen zlého myšlení: „Z nitra totiž, z lidského srdce vycházejí zlé myšlenky…“ Mar. 7,21. - Apoštol Pavel vysvětluje vznik zlého myšlení: „Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděční, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tmě.“ Řím. 1,21. - Všichni lidé, kteří se rodí na svět, se ve svém myšlení odcizili Bohu a jsou vůči Bohu nepřátelští: „I vás, kteří jste dříve byli odcizeni a nepřátelští Bohu svým smyšlením i zlými skutky….“ Napsal apoštol Pavel. Kol. 1,21. Když shrneme tyto biblické charakteristiky lidského myšlení, pak s velikým zármutkem konstatujeme to, co říká Pán Bůh už na počátku: „každý výtvor mysli člověka je v každé chvíli jen zlý.“ Myšlení má v životě člověka zásadní význam. To, co člověk myslí, to se pak projevuje v jeho vyjadřování, v jeho rozhodování a nakonec v jeho činech. V myšlení člověka se rozhoduje o obsahu jeho života. 2.Pán Bůh vede člověka k sebepoznání a k pokání Ve své milosti dal Bůh člověku svědomí, aby bylo vnitřním signalizačním zařízením, které člověka upozorňuje na zlo a dobro. Apoštol Pavel to vyjádřil slovy: Řím. 2,15: „Co zákon požaduje, mají napsáno ve svém srdci, jak dosvědčuje jejich svědomí, poněvadž jejich myšlenky je jednou obviňují, jednou hájí.“ Člověk však hlas svědomí většinou ignoruje a zahlušuje. Proto dal Bůh člověku svůj Boží zákon skrze Mojžíše, aby člověku sloužil jako rentgen lidské duše. Řím. 3,20: „Neboť ze zákona pochází poznání hříchů.“ Řím.7,7: „Ale hřích bych nepoznal, kdyby nebylo zákona.“ ---Žid.4,12: „Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč. Proniká až na rozhraní duše a ducha, kosti a morku a rozsuzuje touhy a myšlenky srdce.“ Ve světle Božího zákona poznává člověk zkaženost svého myšlení. Sebepoznání ve světle Božího slova vede člověka k pokání, které je výsledkem působení Božího slova i Božího Ducha na myšlení člověka. Kol.1,21 Řecké slovo „metanoeo“- pokání - znamená změnu mysli, tedy i litovat a pociťovat výčitky nad dřívějším postojem či názorem. 3.Skrze zrození z Ducha dostává člověk nové myšlení. Když člověk činí upřímné pokání a přijímá Ježíše Krista za svého Spasitele a Pána, prožívá proměnu, kterou Pán jmenuje novým narozením. Kristus přináší do života člověka především změnu myšlení! Znovuzrozený křesťan má nové myšlení. Pán Bůh to zaslíbil slovy: „Dám své zákony do jejich myslí a napíšu jim je na srdce.“ Žid. 8,10. 10,16. Pavel to vyjádřil tímto zjištěním: „Uvádíme do poddanství každou mysl, aby byla poslušná Krista.“ 2.Kor. 10,5 A apoštol Petr to vyjádřil slovy: „Když tedy Kristus podstoupil tělesné utrpení, i vy se vyzbrojte jeho smyšlením.“ 1.Petra 4,1. Člověk znovuzrozený podřizuje dobrovolně své myšlení Kristu a tím Duchu svatému; podřizováním svého myšlení Kristu a jeho slovu se člověk učí novému způsobu myšlení. Působením Ducha svatého je v člověku zrozena nová přirozenost. „Tím nám daroval vzácná a převeliká zaslíbení, abyste se tak stali účastnými božské přirozenosti.“ 2.Petra 1,4. Musíme si však připomenout, že znovuzrozením není stará přirozenost člověka zlikvidována,ale jen umrtvena. 4.V nitru člověka – i v myšlení - nastává boj staré přirozenosti s novou. V nitru znovuzrozeného člověka nastává tedy duchovní zápas. Staré smyšlení i starý životní styl se probouzí a chce se znovu prosadit. Stará přirozenost musí být tedy vědomě umrtvována. Proto apoštol Pavel napsal: Proto umrtvujte své pozemské sklony.“ Kol.3,5 Je si vědom, že to platí i pro něj: „Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili.“ Řím. 6,6. Pavel si je vědom, že ten starý člověk v něm byl sice s Kristem ukřižován, ale stále ještě není mrtev. Proto vyznává, že je k sobě velmi přísný: „Ranami nutím své tělo ke kázni, abych snad, když kážu jiným, sám neselhal.“ 1.Kor. 9,27. Příklad:Jednomu černochovi položil misionář otázku: Jaký je rozdíl mezi životem, když jsi byl ještě pohanem a životem, který prožíváš nyní jako křesťan. Věřící černoch odpověděl: Když jsem byl pohanem, měl jsem jen jednu duši - černou. Nyní, když jsem křesťanem, mám dvě duše, jednu bílou a jednu černou. A ty dvě duše ve mně stále zápasí, bojují se sebou. A která vítězí? Když jsem poslušný Kristu, vítězí ta bílá, když jsem neposlušný, vítězí ta černá. Proto apoštol Pavel napsal Timoteovi: „Bojuj dobrý boj víry, abys dosáhl věčného života !“ 1.Tim.6,12. Ten duchovní boj, který vedou všichni křesťané ve svém nitru, je především bojem v myšlenkách. 5.Proč Pavel napsal křesťanům, aby se „proměňovali obnovou své mysli“ Myšlení křesťanů může být totiž ohroženo! A sice tím, že se křesťan nechá ovládat myšlením své staré přirozenosti. Navenek přijme některé nové zásady, ale ve svém myšlení pokračuje dál ve vyjetých kolejích. Když se křesťan řídí heslem světských lidí „myslet si mohu, co chci“, pak se dostane velmi rychle na scestí. Apoštol Pavel upozorňuje na některá nebezpečí ve svých dopisech. Čím může být myšlení křesťanů ohroženo? - „Přizpůsobováním se tomuto věku“ . Řím.12,2. Co tím Pavel myslí? Myslí na vliv světa, když křesťané přebírají způsob myšlení bezbožných lidí, se kterými se setkávají ve svém okolí. V naší době má na myšlení křesťanů veliký vliv televize a internet. Všichni křesťané, kteří sledují tyto sdělovací prostředky, jsou pod vlivem toho, co je zde prezentováno. Do myšlení křesťanů se dostává způsob vyjadřování i obrazy, které vidí. To všechno se ukládá v paměti a má pak vliv na způsob myšlení křesťana. Staré přísloví, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou, je svědectvím jakým způsobem proniká zlo do myšlení člověka. Stále častěji slyšíme, že si křesťané pouštějí na internetu porno filmy, že se stávají závislými na různých hrách a programech. A jsou mezi nimi, žel, dokonce i kazatelé. Když jsou křesťané stále pod vlivem světských programů, pak přebírají světský způsob myšlení a začnou se podle způsobů pohanů rozhodovat, vyjadřovat a nakonec i jednat. Když se křesťan začne v myšlení přizpůsobovat světu, přestane rozpoznávat, co je vůle Boží a co Boží vůle není. Přestane rozpoznávat, co je Bohu milé a co mu milé není, co ho zarmucuje. Křesťan může zarmucovat Ducha svatého především svým myšlením. Efez 4,30. Boží slovo nás proto učí vnitřní disciplíně, vnitřní kázni, bez které není možné obstát v tomto světě plném pokušení a útoků zla. - Také křesťanům v Korintu (2.Kor. 11,3.) napsal Pavel velmi vážná slova: „Obávám se však, aby to nebylo tak, jako když had ve své lstivosti oklamal Evu, aby totiž vaše mysl neztratila nevinnost a neodvrátila se od upřímné oddanosti Kristu.“ Zde apoštol upozorňuje na veliké nebezpečí, že se křesťanům dostane do myšlení satanský způsob myšlení, kterým svedl Evu. Připomeňme si, že satan řekl Evě jen tři věty: ---První věta byla překrucováním Božího slova, ---druhá věta byla prohlášením, že to, co mluví Bůh, se nestane, ---a třetí věta byla satanovou nabídkou něčeho víc, – něčeho, co jim Bůh nedal. Satan tyto způsoby používá stále. I křesťanům hrozí tento satanův útok: Přes celé věky satan překrucuje Boží slovo. I dnes prohlašuje, že Bibli není možné ve všem věřit, že Bible není Božím slovem, a nabízí lidem velmi lákavé nabídky, takže se i v křesťanech probouzí veliká touha a vášeň jako v Evě. Když apoštol Pavel pozoroval křesťany v Korintu, tak se zármutkem napsal slova: „Obávám se však, aby totiž vaše mysl neztratila nevinnost a neodvrátila se od upřímné oddanosti Kristu.“ Odklon od Krista, od upřímné oddanosti, nastává nejprve v myšlení, což je navenek neviditelné. A tento odklon křesťanům opravdu hrozí. Postupně a neviditelně se odvrátí od upřímné oddanosti Kristu ve svých myšlenkách, ztratí nevinnost a pak jdou na scestí. Příkladem je myšlení Ananiáše a Safíry. Byli to jistě upřímně věřící lidé. Byli ochotni prodat pozemek, část svého majetku a věnovat peníze na Boží dílo. Prodali své pole. Problém nastal, když už bylo pole prodáno a měli peníze v rukou. Satan jim dal myšlenku, že by měli myslet na zadní kolečka. Nikdo jim v tom nebránil. Satan jim nadhodil myšlenku, aby si část peněz nechali, ale před sborem řekli, že donesli všechny peníze, které obdrželi při prodeji. Na této lži se spolu dohodli. Tedy křesťané, kteří podlehli pokušení ve svém myšlení. - Křesťanům v Efezu hrozilo, že žili podle příkladu pohanů: „Nežijte tak jako žijí pohané, mají zatemnělou mysl a odcizili se Božímu životu pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce.“ Ef. 4,18. Pohané mají zatemnělou mysl. Může se to stát i křesťanům? Jistě ano, přestanou – li pravidelně číst Boží slovo, tedy osvěcovat své nitro Božím světlem, pak se i křesťanova mysl stane zatemnělou. - Křesťanům ze Židů, kteří procházeli utrpením, hrozilo ochabování a skleslost v myšlenkách. Utrpení pro Krista je jistě velikou ctí pro křesťana, ale je zároveň zkouškou vytrvalosti a věrnosti. Trvá-li dlouho, může vést k ochabování a skleslosti. Proto apoštol obrací pohled trpících křesťanů na Krista následujícími slovy: „Myslete na to, co všechno on musel snést od hříšníků, abyste neochabovali a neklesali na duchu.“ Žid. 12,3. „Když tedy Kristus podstoupil tělesné utrpení, i vy se vyzbrojte jeho smýšlením.“ 1.Petra 4,1. - Křesťanům v Římě hrozila zase určitá duchovní pýcha: Řím.12,16: „Nesmýšlejte vysoko, ale věnujte se všedním službám.“ Pýcha může velmi pokazit křesťanovo myšlení. Apoštol Jan ve svém 3.dopise připomíná křesťana jménem Diotrefes, který byl ovládán tak velikou pýchou, že si dovolil dokonce neuznávat a zlomyslně pomlouvat apoštola Jana. Čteme: „Diotrefes, který si osobuje právo být mezi nimi první, nás neuznává. Proto až přijdu, ukážu na jeho jednání, jak nás zlomyslně pomlouvá.“ (9-10) Proč tedy píše Pavel křesťanům, aby se proměňovali obnovou své mysli? I z těchto důvodů: - bez stálé kontroly vlastního myšlení ve světle Písma se křesťan dostane velmi snadno za scestí, - následování Krista se musí realizovat především v myšlení; podřizovat vědomě své myšlení Pánu, to je cesta nového života. Když se myšlení člověka dostává do souladu s Boží vůlí, s Božími záměry, pak se to začne projevovat v proměně života, v kvalitním duchovním růstu, ve stále kvalitnější službě. Je-li myšlení křesťana ovlivněno něčím negativním, je naléhavě potřebné obnovit myšlení podle vzoru Pána Ježíše a apoštolů. 6.Jakým způsobem má křesťan provést obnovu svého myšlení? Křesťané nejsou schopni obnovovat své myšlení vlastní sílou nebo moudrostí. Jediná cesta je cesta pokorné podřízenosti Pánu a jeho Slovu. Brát zcela upřímně a vážně Boží poselství pro sebe a zkoumat svůj vztah ke Kristu; to je cesta k formování nového myšlení. Pavel napsal o sobě: „Uvádíme do poddanství každou mysl, aby byla poslušná Krista.“ 2.Kor. 10,5. Pavel zde odhaluje před námi své nitro. Považuje sebe za člověka poddaného a podřízeného Kristu. Proto také každou svoji mysl uvádí do poddanství Kristu. Vědomě o to usiluje, aby každá jeho myšlenka byla v plné poslušnosti vůči Kristu. Tento vnitřní stav myšlení je důsledkem Pavlova rozhodnutí. Kdyby si řekl „mohu si myslet co chci“, tak by se velmi rychle dostal do vzpoury proti Pánu. Proto i křesťanům v Efezu radí: „Odložte dřívější způsob života, staré lidství, které hyne klamnými vášněmi, obnovte se duchovním smyšlením, oblecte nové lidství, stvořené k Božímu obrazu !“ Ef. 4,23; Křesťané se mají obnovovat v myšlení podle příkladu svého Mistra, tedy k obrazu Ježíše Krista. Ve světle Písma svatého položme každý sám sobě otázku: Dávám každý den Božímu slovu prostor, aby rozsuzovalo touhy i myšlenky mého srdce? V dopise Židům 4,12 to apoštol připomíná: „ Slovo Boží je živé ...rozsuzuje touhy i myšlenky srdce.“ Apoštol Petr upozorňuje na dvě důležité skutečnosti: „Odhodlaně se tedy připravte ve své mysli a přepásejte bedra mysli své“ 1.Petra 1,13. Křesťanová příprava na všechny svěřené úkoly i zápasy, které ho čekají, se začíná v myšlenkách. Každá příprava má být rozhodná, odhodlaná. Upozorňuje nás rovněž, že myšlení má být přepásáno pasem. To znamená, že myšlení křesťana nemůže být rozevlaté jako plášť ve větru. Křesťan má mít své myšlení opásané, tedy má držet své myšlení v kázni. Apoštol Petr upozorňuje křesťany, že se mají ve svém myšlení rovněž připravit na utrpení spojené s následováním Krista. „Když tedy Kristus podstoupil tělesné utrpení, i vy se vyzbrojte jeho smýšlením...Ten kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem.“ 1.Petra 4,1. 1.Petra 1,13 7.Co je obsahem nového myšlení? Apoštol Pavel to vyjádřil velmi přesně, když napsal, že z Ducha svatého vyrůstá v člověku nové ovoce: „Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.“ Gal.5,22. Tyto vlastnosti nenazývá apoštol produktem lidského snažení, ale je to ovoce Ducha, které vyrůstá v člověku, který je poslušný Božímu slovu. Člověk znovuzrozený z Ducha, který se vědomě podřizuje Kristu, má nové myšlení, které se projevuje navenek: - V novém vztahu k Pánu Bohu. Člověk touží milovat Pána z celého srdce, z celé duše, mysli i síly. Stále chce dělat to, co se líbí Pánu Bohu. Tak jako Pán Ježíš. Jan 8,29. - V novém vztahu k sobě. Uvědomuje si, že všechno, čím je a co má, má jen z Boží milosti. Už chápe, že nepatří sobě, ale svému Pánu, který si v něm vybudoval svoji svatyni. Ví, že je chrámem Božím. S Pavlem pak vyznává: Jako vždycky i nyní na mně bude oslaven Kristus. Fil. 1,20. - V novém vztahu k bližním. Chce milovat své bližní tak, jako Kristus. Pamatuje na slova apoštola: „Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu.“ Kol. 3,23. Učí se myslet jako Kristus i na své nepřátele: „Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují.“ Luk.6,28. - V novém vztahu k času i k majetku, který má k dispozici. Chce využít čas života i hmotné prostředky ke slávě Boží a k dobru a spáse svých bližních. Kol.4,5. Efez. 5,16. Sk.4,32. CÍLEM působení Ducha svatého při formování našeho myšlení je to, abychom mysleli tak, jako Kristus. Napsal to velmi přesně apoštol Pavel 1.Kor. 2,16: „My však mysl Kristovu máme.“ To znamená, že každý křesťan má vést vědomě vnitřní zápas o to, aby myslel tak, jako myslí Kristus. To je vskutku vznešený cíl. Je to však zároveň cíl velmi náročný. Kéž nás k tomu Pán Ježíš Kristus vede a formuje svým Slovem. |
